Otačam strojkem času jak Hermiona v Harrym Ploterovi (to je tež meno, či bych se chtěl nazyvať jak ta vělko tiskarna na vykresy??) a octnym se v čašě 3.11.2010 kdy se chysta vylov rybnika Bezruča v Jistebniku.
Bo to s Borisem mame tan napul cesty a bo zme dluho už nic něpodnikli, rozjižďame mejlovu dyskuziju a
domluvame společnu akcu na sobotu skoro rano. Domluva zni na 7 hod na hrazi, Boris, ja a moja manželka, šeci svůj foťak a stativ a valime fota tych šupinaču. Ja služebně v Praze, Boris tež pracovni povinnosti, tak se tym mobilnim founem spojujeme v patek až věčur kolem šuste a naraz „jeb“ a včicko v dupě. Borisovi do teho cosi přišlo, odložiť jak psa do utulku to něidě, tak to rušime. Doma přehodnocujym fotomisiu na fotorodinny vylet. Harmonogram se kapke posuvo, bo hlidani maleho prcka tež krachuje a tak v sobotu doražame na místo až děpro kolem 9 ranni. 2 foťaki, filtry, stativy, igelitki na ryby, svača pro nas aji pro maleho, sedačka na pľeca, tož to je vybava jak pro zdatneho šerpu. Fuko jak šviňa, ľudi jak by ty ryby mjaly byť zadarmiko. Rybnik vypado jak by mu Adam Bernau z Navštěvniku vyťungnul špunt. Vody po kotniki, nad rybnikem hejna racku, volavek a dalši te vodni okřydlene havjeti jak v hičkokovym hororu odeesaci, vlastně ptaci. Na břehu chumel ľudi co se mačkajum u kadinek kaj rybaři vaľum jedneho kapra za drugim. V extra nadrži se pomalu placaťum dva sumci-veterani, kere beztak po skončeňu špluchnum zpatki. O kus dali stanki s tymi haribojesenchutnatotižvšem medvidkami, med z Turecka, uši ze Štramberka a capiny z Činy. Dva špaliry ľudi ve frontě jak ze serialu o fusate Švorcove za pultem trpělivě čakajum až na nich přijdě řada. Nabidka lako na kaprfiša, teho tlustegobyka, lina, cejna, štike, sumca a dalši karasy a bělice. Tož stojimy tež ve frontě, usrkavame medoviny, sem tam cosik cvaknymy, bo apartni oranžove rynkavice rybařu sum fotogenicke. Po hodině se v igelitkach mydľum štyry kapřici a naščesti dorazi aji kolega, kery je nasledně doma humanně pošle do kaprheavenu.
Raz šmikně za palu, břucho otevře jak chirurg z M.E.Š.A, vyvrhně jak tyn londynski rozparovač a zbavi aji šupinateho kabata. Bim, bim, šup, šup a už sum podkovy ve vikslajvantě. No a tu se strojek času přestal otačať a lup a je 18.12.2010 a Boris vyraža ty same kapry co my viděli v Jistebniku, zportretovať aji v prodejnim stanku ve Svinovje. Pozujum mu jak kapři tak aji rybaři, zas ty oranžove rynkavički. Zpominam na přiběhy Šimka a Grosmana, jak algena valil do kapru kameně aby byli těžši a jak ty lekle třepol na vaze aby vypadali že žijum. To se tu neděje, ryby v prvotřidni kvalitě, obsluha vzorna. Sice ti kapřici z jistebnickich 65 za kilo, podražili na dvaaosumdesat,ale jejich transport a vychova za ten mjesic tež cosik stala. Tak se mrknitě jak to vypadalo v Jistebniku aji ve Svinovje