Dobrý den,
před pár lety jsem komunikoval s jedním také milovníkem starých tramvajek, na kterého jsem se dostal díky vašemu serveru a slíbil mu, že jakmile objevím někde staré fotografie , kde se objeví dnes už neexistující trať, tak že mu ji pošlu…. Bohužel až dnes, kdy jsem prováděl hlubší ponor do krabic na půdě , jsem objevil tu pro mne nezapomenutelnou …
A tak  nejen Antonín Dvořák miloval vláčky, a jak slyším ve vzpomínkách Ladislava Chudíka na radio-Vltava, v těchto dnech, tak i on … coby dítě vnímal jejich kouzlo.v jeho rodném kraji na Slovensku …ale i já se k takovým „podivínům “ rád a hrdě hlásím..

…

ssUrčitě je nás víc, neb kdo jiný by vložil na youtube.com jakoby telepaticky právě alespoň fragment dnes už bohužel neexistující linky Hranečník- Karviná…
Zatímco jsou národy,v státy , entity ..které ochraňují tyto artefakty jen jak to jde… viz tramvajka v Los Angeles nebo S.Franciscu….v Evropě  Orient-Express…. dokonce i v Africe jsem na netu objevil vláček , který má svoje leta dááávno za sebou…tak u nás se to zcela nepodařilo. Co naši předkové postavili , nám se nepodařilo udržet… velká škoda… určitě se tehdy v r.67 , kdy tramvajka Komarek naposledy vyjela na trať , se našla „objektivní “ příčina, proč provoz byl ukončen. Určitě to bylo sedání půdy z poddolovaných míst , kudy lokalka projížděla…zvl. kouzelné místo jízdy bylo před Radvanicemi, kdy Komarek pomalu stoupal do kopců a nádherného lesa…Byl to dlouhý romantický kus štreky  a hlavně průjezd lesem se dal přirovnat k trati na jihu Moravy u Nové Bystříce, kde udajně se dalo vyskočit z vláčku, který jel tam tak pomalu,že se dalo nasbírat pár hub a opět naskočit…
Nevím je-li to Dichtung nebo Wahrheit…
A tak až do smrti mojí babičky 1964, jsem za ní a strýčkem Štěpánem , jezdíval na prázdniny..do Petřvaldu… i s druhým strýčkem Maximiliánem jsem ve vzpomínkách spojen tramvajkou a to linkou která jezdívala z Hlučína až do Bělského lesa… kde na okraji lesíka v ulici Bolotova bydlíval se svojí ženou a třemi sestřenicemi…gggg
Když si chci evokovat ona místa… použiji  www.showmystreet.com a vidím, kde přes cestu strýc s chlapy hrával kuželky, přitom nechyběla tahací harmonika a vůně malin z lesa se nedala minout.. Už je to půlstoletí, co tyto zážitky se vryly do mé paměti a podvědomí navždy…. neb za onu marš-rutu , kterou jsem dodnes ušel, nenašel jsem tak báječné , skvělé lidičky , jak v oněch časech tam u Vás …. a když je mi zle , z oné příliš vykloubené doby.. pustím si Deník Ostravaka, nebo filmy „Parta Hic“, kde hraje prakticky celá plejáda bardů našich divadel…nebo “ Zlatá svatba“  s paní Šejbalovou a p.Záhorským ,  pana Kobra coby kapelníka v seriálu Dispečer, nebo Kamenný řád, Bez ženské a bez tabáku.. není těch děl mnoho, ale jsou…
Ale ukončím svoji epickou šíři nostalgie, která by byla bez konce … zvoláním Howgh…
Přijměte těchto pár fotek z mého expost nalezeného archivu jako vzpomínku na kraj mého dětství
Mnoho zdaru a Dona Nobis Pacem přeje z města Prostějova, kde jsem na vejminku
Ivan R. Máša

 

Další reakce autora cca 3 hodiny po zveřejnění článku:

…..tož to je rychlost… Není co dodat… Měl bych ještě mnoho vzpomínek na milé Ostravsko … Snad jen tento narychlo připomenu…když mi strýček Maximilián – co bydlel v Bělském lese ulice Bolotova , vyprávěl cca před 50 lety, že byl horníkem v Belgii mezi dvěma válkami, neměl jsem důvod mu nevěřit…ale až „dnes“ jsem si chtěl ověřit propojenost nás Evropanů a tak jsem vloni v srpnu , kdy by strýček měl 1oo let , napsal do centrálního archivu Belgie dotaz, zdali pan Wolny Maximilian , geboren in 1911 in Peterswald byl na práci v belgickém království… … Během několika dnů přišla pozitivní odpověď , potvrzující, že pan M.W. narozený 24.11.1911… Pracoval v districtu Winterslag jako mijnwerker a k tomu přiložili 4 fotokopie různých, s tím souvisejících artefaktů.,vč.kopie pasportu,kde byla fotografie, tehdy cca 2o.-letého strýce…. Měl jsem náááádherný pocit, že přece jenom alespoň tento druh kontaktu existuje…když jsem hledal před časem na jistém okresním městě u nás info hledaje bývalou kolegyni z práce… Odbyli mne citací zákona o ochraně dat… Takže , člověk musí patrně nejdříve zemřít a pak se stane studijním materiálem…ale není to tak v každém městě, neb v druhém, ale mnohem menším /nejdelší „vesnice na Moravě“, mi vyhověli.. Ergo výklad „zákona“ je prapodivný, jako všechno v dnešní, jinak kouzelné době, že ?…..

Ještě poznatek kryjící se s páně Menšíkovým, když vzpomínal , jak se jeho rodina scházela na „poradu“ kdy všichni kmocháčkové, sestřenky, bratranci zaplnili cimérku a vyprávěli si zážitky uplynulé doby….a zakončil toto vyprávění, “ jo, Mařka je v tom , děti ven „…tak obdobně jsem i já zažíval coby dítko taková každotýdenní setkání v pokojíku své babičky v Petřvaldě..sdělovali si /vlastně chatovali -„četovali“ tete ala tete/, co zažili v uplynulém týdnu, jak ten či onen problém řešili,… No , takový lidský internet… Co bych zato dal, jako že stejně nic nemám..kdybych se mohl vrátit do těch let zpět… Oč byly chudší, o to byly vřelejší na vztah mezi těmi božskými lidičkami…to zde ,na Hané, kde je mi žíti, takové povahy nevidím… Jak by zazpíval pan Nohavica, tak krásně národ razovitý… Tu nima… Ale to člověk zjistí, až tyto hodnoty ztratí, ….takže není pravda, že každý je nahraditelný… Není, pro mne nikoliv…ta skvělá, skromná generace našich předků je unikátní a jsem rád, že kousek jejich dna snad je i ve mně…

I.R.Máša

P.S. Vlastně Maša /po pradědečkovi i.j. Mascha/ jak jsem zjistil v genealogickém pátrání svých předků… Ale bůhvíkde a jak se tam vloudila čárka nad onu samohlásku, ale to prý i u paní Gabriely Vranové…byl obdobný“ vokáň.“.