K obraně města měl přispívat rovněž městský hrad, který stával na dnešní ulici Zámecké, kde se dříve říkalo Na zámčisku. Průkazně ho lze doložit v roce 1396 v souvislosti se sídlem biskupského purkrabího Mikuláše Neubecka.

Není pochyb o tom, že hlavní hospodářskou činností obyvatel města bylo zemědělství. Všechny tehdejší měšťanské usedlosti byly spojeny s držbou zemědělské půdy, která se rovnala jednomu lánu. Jde ovšem o výměru jen přibližnou, lán měl pravděpodobně 15 až 30 hektarů. Moravská Ostrava měla nepochybně vesnický charakter, přičemž podíl řemeslníků se zvyšoval jen velmi zvolna.

Tržní právo získalo město již za biskupa Bruna. Když v květnu 1362 navštívil Karel IV. nedalekou Opavu, Ostravští toho pohotově využili: vyprosili si vydání privilegia na velký šestnáctidenní trh. Ten se měl konat osm dní před svátkem Nanebevstoupení Páně a osm dní po něm. Pravda ale je, že se takový trh pravidelně konával už předtím, takže Karel IV. jen potvrdil starou zvyklost. Doba trvání trhu ve srovnání s okolními městy byla mimořádně dlouhá, což napovídá, že se od Moravské Ostravy očekávalo hodně.

Na přelomu 14. a 15. století se stala Moravská Ostrava součástí hukvaldského panství. Olomoucké biskupství ji totiž spolu s hukvaldským panstvím dalo do zástavy uherskému králi Zikmundovi. Patřila tedy k rozsáhlému majetku se správním centrem na hradě Hukvaldy. Tento stav vydržel až do roku 1848. Počet obyvatel města po rozsáhlé kolonizaci lze odhadnout zhruba na tisíc duší, přičemž podstatně přibylo Němců; jejich vliv se postupně stával dominujícím. Zástupcem olomouckého biskupa ve městě býval dědičný městský fojt, který vybíral poplatky, účastnil se zasedání městské rady a předsedal místnímu soudu. Fojtům Moravské Ostravy náležely rozsáhlé majetky. Vlastnili mlýn, řeznické a pekařské krámy. Přibližně v letech 1357 až 1396 patřila ostravským rychtářům i ves Vítkovice.

V okolí Moravské Ostravy byly dosti velké manské statky. K nim patřila i obec Mariánské Hory, která se dříve jmenovala Čertova Lhotka. Písemná zpráva z roku 1367 potvrzuje, že jejím držitelem byl biskupský leník Hereš z Čertovy Lhotky. Přívoz je poprvé zmiňován v roce 1377; před biskupský lenní soud v Kroměříži byl toho roku pohnán Bedřich z Kotojed, Podolí a Přívozu, protože se dopustil krádeže plášťů, šatů a sukna. Přívoz byl založen na obchodní cestě z Opavy do Těšína. Osada vznikla v místech brodu přes řeku Odru – přívozu.

Slezská Ostrava patří na tomto území k nejstarším vsím, je zmiňována v listině papeže Řehoře IX. už v roce 1229. Patřila původně opolským knížatům, po vzniku Těšínského vévodství na konci 13. století těšínským knížatům. Jmenovala pouze Ostrava, od 15. století pak Polská Ostrava, po vzniku Československa Slezská Ostrava. Její význam byl umocněn existencí slezskoostravského hradu, připomínaného již v roce 1297. Od počátku 16. století vlastnil Slezskou Ostravu významný slezský rod Sedlnických.

První zpráva o Vítkovicích – moravské části Ostravy – pochází z roku 1357, kdy tuto ves vlastnili bratři Petr a Jan z Paskova. Původně se jmenovaly Witschendorf. Zpočátku byly lenním statkem olomouckých biskupů, v roce 1437 jsou však již uváděny jako součást hukvaldského panství.

Boleslav Navrátil