Milá sestro,
už vím, proč se Ostravě říká rakouská Kalifornie. Abych Tě nenapínal, tak Ti to řeknu hned a na plné pecky. Je to proto, že v Ostravě je hojnost různých řemesel a jak vidno, dá se vydělat na všem. Znám jednoho, který sbírá po městě do malého dvojkoláčku kobylince a vozí je do Vítkovic. Má na to speciální lopatku a shrňováček. Když má vozík plný, přijede na bránu slévárny, nechá si zavolat dozorce, ten trus převáží a dá mu lístek. Každého patnáctého a prvního si jde s lístky pro výplatu. Chlubil se mi, že za 14 dnů vydělá, teď se podrž, kolem 26 zlatých. Neuvěřitelné! Přitom průměrná denní mzda dělníka ve valcverku je prý něco přes 2 zlaté. Asi Tě bude zajímat, na co ty koňské koblížky v železárnách potřebují. Abys věděla, přidávají je do slévárenského písku, aby byl jemnější při výrobě fajnových odlitků. My kobylince ve Starých Hamrech sypeme na hnojiště a tady se s tím úspěšně kšeftuje. Úžasné.
Stejně výnosná je i žebrota. Teď se žebráci nastěhovali i do vlaků směr Frýdlant a zpět. Koupí si jízdenku a obcházejí vagony. Zejména ve výplatní termíny. Nikdo před nimi neuteče. Za jízdy se nedá vystoupit. O chleba, kromě dráteníků z Uher, nestojí. Oni chtějí peníze. Když jim někdo vnutí chleba, tak ho dál prodávají jako krmivo pro slepice. Krajíček za krejcar. No, nekup to.
Nejlépe jsou na tom u nás žebračky. Ty bývají od jemnocitných paniček štědře obdarovávány. Jacek mi vyprávěl, že ví o případu, (kde on na ty historky chodí), kdy jedna osmnáctiletá, chromá o berlích, co nemá rodiče, je na roztrhání. Každý chce, aby u něj bydlela. Každodenně obejde svůj revír a má kromě spousty chleba i půldruhé zlatky. V neděli, ve svátky či o výplatě i tři. Peníze, které do domácnosti kde bydlí donese, se společně projí a propijou. Chleba usuší a prodají tam, kde mají kury. Ta děvucha nemá nouzi o střechu nad hlavou a je ji dopřáno i slušného zacházení. Žádný dozorce ve fabrice po ní neřve.
Ostrava je pro někoho zlatý důl a to přesto, že na každém rohu visí cedulka: žebrání se pod trestem zapovídá.
Zdravím vás vespolek z Mariánských Hor.
Bratr Josef, tesař na šachtě Ignát.
26.3. 1908
P.S.
Od roku 1893 máme v Rakousko-Uhersku korunu a halíř, ale pořád se počítá ve zlatých a krejcarech. 10 korun je 5 zlatých.