Radnice městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky nechala vypracovat projekt, který se zabývá využitím lokality bývalého koupaliště na hulváckém kopci. Základní ideou je návrh sportovního, rekreačního a oddychového komplexu s prvky ambulantního lázeňství a s co možná nejvyšší mírou využití jednotlivých nabídkových aktivit v průběhu celého roku.
Místostarosta Jiří Jezerský k tomu uvedl: „Pracovně jsme naše snažení nazvali Thermopark Hulváky. Seznámili jsme s ním vedení města Ostravy, a to jak samosprávu, tak i státní správu, aby nebylo pochyb, že nám není lhostejno, co se dál bude dít na hulváckém kopci.“ Autorem návrhu je projektant Jaromír Pokorný, který počítá s tím, že zákazníkem bude běžný občan Ostravy a blízkého okolí, který chce celoročně aktivně využít svůj volný čas v kvalitním prostředí a s dobrým standardem služeb. „Pozemek, který je v majetku města Ostravy a Ostravských městských lesů, má řadu nesporných pozitiv – je lukrativní svou polohou, dobře dostupný pěšky, na kole či městkou hromadnou dopravou a obklopen zelení,“ zdůraznila starostka Liana Janáčková. Nově navržený areál by měl přesáhnout hranice obvodu přes Plzeňskou ulici směrem k nivám v sousední městské části, což se velmi zamlouvá vedení obvodu Nová Ves.
Projekt Thermopark nabídla mariánskohorská radnice městu Ostrava. „Nestavíme koupaliště a nechceme konkurovat aquaparkům. Celoroční provoz bazénu s teplou minerální jodobromitou vodou je jen třešinka na dortu. V rámci areálu se nabízí celá řada dalších nejen sportovních aktivit, měla by zde vzniknout jakási mezistanice pro ostravské cyklistické stezky. Jde nám o to, aby si měli lidé možnost na hodinu nebo na dvě v centru města oddychnout, zabavit se, zasportovat nebo jen tak posedět v příjemném prostředí vzrostlé zeleně,“ osvětlil princip fungování místostarosta Jiří Jezerský. Obvod však na realizaci projektu nemá peníze. „Nebráníme se tomu, aby se toho ujal soukromý sektor, pokud město Ostrava nezíská dotaci z EU
a nevloží do projektu finance ze svého rozpočtu. Předpokládaný obnos je asi dvě stě milionů korun.
Koupaliště na hulváckém kopci, které bylo ve svých počátcích jediné v Ostravě, fungovalo od třicátých let minulého století až do roku 2000. Protože bylo technicky zastaralé a nároky na provoz byly finančně velmi náročné, nikdo neměl zájem dotovat provoz, ale ani složité opravy. Koupaliště zaniklo také díky konkurenci nových nebo moderně zrekonstruovaných vodních parků a koupališť.
Místostarosta Jezerský připomíná všeobecně známou skutečnost, že nad vrstvami vytěženého uhlí na Ostravsku jsou zmapovaná místa, kde se vyskytují teplé minerální vody. Tuto informaci využívají již řadu desetiletí lázně v Darkově a Klimkovicích. „Již na samém začátku 20. století vznikaly myšlenky na založení lázní v Ostravě (rok 1902, dr. May, starosta Mariánských Hor). V odborném tisku ze šedesátých let minulého století se setkáváme s názorem, že četná zřídla minerálních vod v Ostravě a jejím zájmovém území tvoří předpoklad zřídelní základny Ostravy jako možného lázeňského centra. Dokonce svého času ostravský báňský odborník dr. inženýr J. Folprecht dospěl k závěru, že léčebné a lázeňské město Ostrava přetrvá Ostravu uhelnou. V ostravských dolech je řada výronů kyselek, od zemité sádrovcové slané jodobromové vody s obsahem CO2, která se 14. dubna 1902 provalila do hloubené jámy Bedřich v Zábřehu n. O. přes alkalickou slanou kyselku ze 7. patra bývalého dolu Jan Šverma v Mariánských Horách a obdobnou kyselku, zjištěnou v průzkumných vrtech na uhlí v Zábřehu n. O., až po zemitou alkalickou slanou jodobromovou kyselku na Dole Jeremenko ve Vítkovicích. Slané důlní vody jsou směsí vod jodobromových, miocénních a ferritových, silně mineralizovaných, teplých, s rozpuštěným CO2. Pro velkou vydatnost, vysokou koncentraci a zvýšenou teplotu jsou vhodné k využití v lékařství,“ citoval z kroniky místostarosta.
28.srpna 2012