Jirka Jezerský sestavil jeden hrůzný, ale zcela pravdivý, příběh z konce roku 1899. v současnosti (2012) na vrchol (jiné) pece  jezdí v Dolní oblasti speciální „skip“, aby se návštěvníci pokochali pohledem na Ostravu.

 

Milá sestro,
chlapi  ze stolárny  na Ignátce říkali, že se stalo tradicí, že před vánocemi se vždy něco děsivého stane.  Ani moje první vánoce v Čertové Lhotce nejsou výjimkou.  Opět se vypráví o jedné  děsivé události.  Avšak popořádku.
Měla bys vědět a asi to víš, že když vystupuji z frýdlantského vlaku na nádraží Vítkovice, tak za koksovnou Karolina jsou vidět vysoké pece Žofinské hutě. I ty patří Vítkovickým závodům.  Tam se to stalo. V noci na pátek.  Dělník Petr Paradzič (psaný Paradzicz), zaměstnaný sypáním železné rudy a koksu do vysoké pece,  zavrávoral na vrcholku pece  a  zřítil se do tavícího se železa. Nikdo mu nemohl pomoci, protože v okamžiku shořel, že po něm nezbyl ani prášek. dedeSamozřejmě, že ani tavba nebyla přerušena. Prostě zmizel. Svědek říkal : teď tam byl a už tam není a šel to nahlásit pecmistrovi.

Ještě v noci se na místo činu dostavila soudní komise, aby neštěstí vyšetřila.  Všem je totiž divné, jak mohl Paradzič spadnout do pece, když se ruda, koks a vápno nejdříve připraví na zemi do jednotlivých přihrádek a až jsou všechny plné, vyvezou se na  vrchol pece. Tam se zvedne speciální zvon (poklop) a materiál na tavení se bez zásahu člověka dovnitř nasype.  Usoudili, že Paradzič asi ze zvědavostí se chtěl  hodně zblízka podívat, jak to funguje a přitom ho přiotrávil vysokopecní plyn a  on spadl dolů. Dole je žár více než 1500°C, takže shořel během pádu. Hrozná kremace za živa.

Ale existuje i druhá teorie, o které si šeptají vrabci na střeše, že Paradzič  skoncoval se životem úmyslně, protože měl ohromné bolesti, poté co  byl léčen v hutní vítkovické nemocnici, protože se při práci u pece před několika měsíci dosti těžce popálil a  následně se handrkoval o bolestné. Prý bylo složité zjistit , kdo  ten jeho srpnový úraz zavinil. To už se nikdo nedoví.

Pěkné vánoční svátky na Starých Hamrech vám všem přeje

bratr Josef, začínající tesař na šachtě Ignát v Čertové Lhotce.

 Mám přislíbeno, že hned po svátcích mne pustí  na dva dny domů, tak si uděláme ještě jednou štědrovečerní večeři a „možná“ přivezu všem i nějaké dárky.

V Čertové Lhotce 16.12.1899ss