Ostravaci.cz

Jakožto industriální fotograf a nadšenec jsem se svým Nikonem vymetl kouty většiny dolů v ostravské části OKR, nicméně pouze některé z nich se staly doslova mou srdeční záležitostí – a jednou takovou je Důl Paskov na Frýdeckomístecku. Někdejší perspektivní a rozvojový Důl Paskov, jeden z nejmladších v revíru, vytěžil své první uhlí teprve v roce 1966. Nebylo mu však souzeno, aby jeho historie byla psána i v novém století. Po pouhých třiatřiceti letech činnosti, v roce 1999, totiž musela být těžba prvotřídního koksovatelného uhlí v Paskově utlumena kvůli špatným hospodářským výsledkům. Těžní věž byla odstřelena v roce 2002 a dominantou bývalého Dolu Paskov je tak nyní již jen skipová věž, mlčky se tyčící nad opuštěnými správními budovami, které jsou momentálně odsouzeny k demolici.

Pojďme se nyní společně vrátit do časů, kdy Důl Paskov prožíval okamžiky své největší hornické slávy, kdy se lanovnice na jeho těžní věži stále ještě točily…

Historie Dolu Paskov

Historie Dolu Paskov je úzce spjata s obdobím poválečného vývoje naší republiky. Navazujíce na vyhledávací vrtný průzkum z období po 1. světové válce, pokračoval geologický průzkum paskovské elevace ihned po roce 1948 a byl ukončen v roce 1955.Důlní výstavba byla zahájena hloubením výdušné jámy v únoru 1961. V červnu tohoto roku bylo také zahájeno hloubení vtažné jámy. Na obou jámách bylo postupně dosaženo světových rekordů v hloubení jam.Již v průběhu hloubení a zvláště při ražbě horizontálních děl se potvrdilo, že v tomto důlním poli budou velmi složité geologické podmínky. V blízkosti náraží na 1. patře byl nafárán neočekávaně pokryvný útvar, který podstatně omezil rozlohu 1. patra a vyvolal větší změny v koncepci otvírky dolu.V květnu 1965 došlo při ražbě překopu č. 0191 na 1. patře k první průtrži uhlí a plynu a na základě této průtrže byl Důl Paskov zařazen mezi doly nebezpečné průtržemi uhlí a plynu se všemi důsledky pro další důlní činnost.Ve 2. polovině roku 1965 byly zahájeny přípravné práce ve slojích č. 17 a 20 spodně hrušovských vrstev.V prosinci roku 1965 byly zahájeny dobývací práce v prvním porubu ve 20. sloji v 1. kře vybaveném vzduchovým kombajnem KSV 60 a mechanickými stojkami SM-4.Od 1.1.1968 byla vytvořena podniková složka IVVR. Tato postupně přejímala důlní investiční práce a od 1.10.1968 byla veškerá důlní investiční výstavba zajišťována ve vlastní režii podniku složkou IVVR.

Celý průběh výstavby Dolu Paskov ukázal, že hornickou činnost bude ztěžovat složitá geologická stavba důlního pole, značná plynodajnost pohoří a průtrže uhlí a plynů. Přes tyto mimořádně obtížné podmínky dokázali společně pracovníci investora, projekce a výstavbové organizace poprvé v historii revíru zahájit těžbu za 5 let od počátku vlastní výstavby a přitom dodržet rozpočtové náklady stavby.V roce 1971 byl uveden do provozu úpravárenský komplex, který svými technickými a ekonomickými parametry patří k nejefektivnějším úpravnám uhlí v Evropě. V roce 1994 byla jeho technologická linka doplněna o hyperbarické filtry pro snížení obsahu vody v praném uhlí a snížení výroby uhelných kalů.Dobývání černého uhlí v dobývacím prostoru Paskov bylo ukončeno v důsledku vládou vyhlášeného útlumu po 33 letech činnosti v roce 1999. Vozík s posledním uhlím byl vyvezen na povrch v sobotu 25.6. v 6:02 hod. Celkově bylo na dole Paskov, jednom z nejmladších v OKR, vytěženo 18 439 628 tun uhlí.

Dobývací prostor a geologická stavba důlního pole

Důl Paskov těžil uhlí v jižní části ostravsko-karvinského revíru. Původní dobývací prostor Paskov, stanovený pro dobývání ložiska černého uhlí hlubinným způsobem o rozloze 1 960 ha, byl v roce 1988 rozšířen (Rozhodnutí FMPE č.j, 71/574/88) a tím změněný dobývací prostor měl plošný obsah 2 276 ha. Zasahoval do katastrálních území Paskov, Řepiště, Lískovec, Vratimov, Oprechtice, Krmelín, Brušperk, Nová Bělá a Hrabová.V severní části příborsko-těšínského hřbetu je vydělena Oprechtickou vymýtinou dílčí Paskovsko-Václavovická elevace, na které je situován dobývací prostor Paskov a průzkumné pole Václavovice.Sloje byly tvořeny většinou vysoce jakostním koksovatelným uhlím obchodní skupiny Va a Vb. Z makropetrografického hlediska bylo v dominantním zastoupení lesklé uhlí páskované.Tektonická stavba ložiska byla velmi složitá, důlní pole se rozpadalo do řady ker. Rušná fáze prvotního vzniku ložiska se oproti klasické části ostravského revíru vyznačovala nasunutím beskydských příkrovů na již vytvořenou uhlonosnou pánev. Nasunuté beskydské příkrovy způsobily, kromě jiného, uzavření plynů ve zmíněné lokalitě a výrazné zvýšení jejího celkového zatížení. Tato okolnost vytvořila predispozici k vysoké plynodajnosti a nebezpečí průtrží uhlí a plynů. Během otvírky byly při ražbě děl na 1.patře a v blízkosti pokryvného útvaru dosahovány exhalace CH⁴ až 120 m3t^-1. Průměrně se exhalace pohybovala kolem 30 – 40 m3t^-1. V lokalitách s nebezpečím průtrží uhlí a plynu byly zjišťovány extrémní exhalace až 350 m3t^-1. Tyto okolnosti vedly k tomu, že již při výstavbě dolu a v období od zahájení náběhu těžby v roce 1967 bylo nutné upravovat řadu původních záměrů.

Otvírka a příprava důlního pole

Důlní pole bylo otevřeno čtyřmi jámami kruhového profilu o průměru 7,5 m – dvě centrální jámy Paskov (vtažná a výdušná) a vtažné jámy Nová Bělá a Řepiště.Jáma Řepiště plnila do července roku 1996 funkci výdušné jámy. Při převodu výdušných větrů z 2. patra na 3. patro byl odstaven hlavní důlní ventilátor a tím i změněna funkce jámy na vtažnou. Jáma Řepiště byla vyhloubena pouze pod úroveň 3. patra a byla vybavena dvojčinným klecovým zařízením.Vtažná jáma Nová Bělá byla vyhloubena na kótu pod – 630 m a byla vystrojena lezním oddělením bez těžního zařízení.Ve vtažné jámě Paskov, vyhloubené na kótu – 761 m byla dvojice klecových těžních zařízení.Výdušná jáma Paskov byla vyhloubena na kótu – 715 m, byla vybavena dvoučinným skipovým zařízením.Otvírkové práce byly zahájeny v úrovni 1.patra (- 150 m), 2.patra (- 293 m), 3.patra (- 490 m) a 4.patra (- 630 m).Převážná část otvírkových děl na 2. patře a veškerá díla na 3. patře včetně prostorových děl byla realizována složkou IVVR.

Těžba z jednotlivých slojí byla sváděna do svislých zásobníků, umístěných v blízkosti hlavních překopů. Základní příprava ve slojích byla tvořena dovrchními chodbami a z nich navazujících dělících pásových chodeb. Rozhodující technologií v ražení byly škrabákové nakladače a trhací práce. Cca 45% metráže bylo zajišťováno z děl vybavených razícími komplexy. V horizontální dopravě byly používány dva druhy vozů. Pro dopravu uhlí VPV 3,15 m³ a pro dopravu hlušiny vozy JDV 1,25 m³. Zásadně byly používány dieselektrické nebo hydraulické lokomotivy.Důl Paskov nebyl důlními díly spojen s jinými doly. Celková délka udržovaných důlních děl činila 72 km.

Dobývání slojí

V převážné míře byly dobývány sloje spodně hrušovské (cca 75%) a v menší míře zásoby ze slojí petřkovických. Sloje svrchně-hrušovského pásma byly nafárány okrajově nad 1.patrem, avšak v nebilančním vývoji a nebyly dobývány.Ze spodně-hrušovských slojí byly dobývány sloje 20 (Olga), 36 (Olympie), 40 (Regina), 42 (Růžena) a sloj 46 (Karel). Z petřkovických slojí sloje 54 (Otakar), 56 (Pavel), 60 (BRUNO I), 62 (BRUNO II) a sloj 65 (Fridolín).Z hlediska dobývacích podmínek byly všechny sloje dobře pluhovatelné, avšak jejich vývoj co do mocnosti byl značně proměnlivý.Rozhodující dobývací technologií bylo pluhování. Byly používány pluhy PL 81 a PL 82. Jen zcela výjimečně byl nasazován škrabák USR-4.Zajišťování porubních prostor byla věnována mimořádná pozornost. V rozhodující míře byly používány individuální hydraulické stojky a ocelové stropnice. Postupně byly odzkoušeny posuvné výztuže Westfalia K 1.1, DVP 11 a nakonec DVP 6 a DVP 6 A. Ve všech případech bylo individuálně v určitých podmínkách, v určitém období dosahováno vynikajících rekordních výsledků, avšak v dalším období, kdy došlo ke změně dobývacích podmínek, nasazená posuvná výztuž dosahovala podprůměrných výsledků a po delším období neúspěšného provozu musela být vyklizena.Dobývání uhlí z nízkých slojí s ležmým až šikmým uložením bylo plně mechanizováno. Pro strojní dobývání uhlí v porubech se používalo převážně pluhových souprav tuzemské výroby z Ostroje Opava, typu PL s hřeblovými dopravníky řady 600 a přesouvacími zařízeními řady PZ. Zdrojem tlakové kapaliny (emulze) pro hydraulické mechanismy byly hydraulické agregáty ze Sigmy Hranice. Používáním pluhových řetězů o průměru 30 mm se výrazně snížila poruchovost.Pro odtěžení byly pod poruby instalovány sběrné hřeblové dopravníky, obvykle vybavené výkonnými tuzemskými drtiči DU-2 P5, respektive DR-2. Na sběrné hřeblové dopravníky navazovaly pásové dopravníky šíře 800 mm nebo 1000 mm, které těžily horninu do důlních zásobníků nebo do vozových sýp na těžních patrech. Dopravníkové linky pro odtěžení z porubů a předků byly automatizovány automatikou typu MJM.

Úpravna uhlí

Úpravárenský komplex byl uveden do provozu v lednu 1971 a funguje dodnes. Technologie úpravny je na vysoké technické úrovni, včetně uzavřeného kalového oběhu. Úprava spočívá v roztřídění těženého uhlí rozdružováním na tři zrnitostní třídy (10 – 200 mm v těžkokapalinových rozdružovačích Drewboy; 0,5 – 10 mm v sazečkách OM 18; 0 – 0,5 mm ve flotátorech Denver).Úpravárenský komplex sestává z třídírny a drtírny vlastního uhlí, klopení a dopravy důlního kamene na odval, hlubinných zásobníků pro vykládku cizího uhlí, rozmrazovací haly, zásobníků surového uhlí, prádla, odvalového hospodářství, expedice použitelných produktů a vodního hospodářství.Provoz úpravárenského komplexu je řízen tak, aby byl maximálně efektivní, zejména z hlediska spotřeby elektrické energie. Uhlí se proto upravuje zejména v odpoledních a nočních směnách, ranní směna je určena pro údržbu. Produkce úpravny je 800 t uhlí/hod.Dodávky uhlí z úpravny směřují do všech koksoven, s výjimkou třineckých železáren a rovněž do Rakouska. Při výrobě metalurgického koksu v hutních koksovnách činil podíl uhlí z Dolu Paskov 15 – 20% vsázky.

Řízení bezpečnosti práce a výroby

Dispečerský systém Dolu Paskov byl tvořen na základě nových technologických celků. Zařízení byla rozdělena na jednotlivé části a zajišťující sestavy dávaly okamžitý přehled o chodu strojů v reálném čase. Soubory sestav se skládaly z bezpečnosti, povrchových pracovišť, jam, porubů, dopravních pásů a elektrických rozvoden.Samostatnou část tvořila měřící a bezpečnostní technika, která se skládala z metanoměrné ústředny MMK 120, která dávala ucelený přehled o vývinu metanu na důlních pracovištích. Tato ústředna zajišťovala automatické vypnutí elektrické energie v případě překročení povolené koncentrace CH na pracovištích. Měřící ústředna MCO 060 zajišťovala přehled o výskytu CO ve výdušných větrech.Informace byly rozvedeny z dispečinku k jednotlivým vybraným pracovníkům až do jejich kanceláří, kde mohli operativně řídit činnost v porubech a dalších provozech.Řízení výroby mělo samostatnou síť personálních počítačů napojenou na hlavní počítačovou síť dolu. Tím bylo umožněno všem uživatelům počítačů získávat informace o personálně-ekonomických agendách a také informace o výrobě v reálném čase.

Strojní vybavení vtažné jámy Paskov

Na vtažné jámě Paskov byla 2 oddělení. Na jednom těžní stroj ŠKODA 2B – 6 × 2,1 A – dvoububnové dvojčinné zařízení se dvěma čtyřetážovými klecemi; do etáže se vešly dva vozy JDV 1,25 m³ za sebou. Na zařízení byla povolena řádná jízda lidí. Povolený počet lidí v kleci byl 68. Rychlost při těžbě 16 m/s, při jízdě mužstva 10 m/s.Na druhém oddělení byl těžní stroj ČKD 2B 6021 – dvoububnové, dvojčinné zařízení se dvěma čtyřetážovými klecemi (středová širší). Do etáže se vešly dva vozy JDV 1,25 m³ za sebou. Na zařízení byla povolena řádná jízda lidí. Povolený počet lidí v kleci byl 68. Rychlost při těžbě 16 m/s, při jízdě mužstva 10 m/s.

Strojní vybavení výdušné jámy se skipovým těžením

Těžní zařízení bylo dvojčinné, převážná těžba byla ze 4-tého patra. z 3.p. byla těžba pouze jednočinná. Těžní stroj byl čtyřlanový s těžním strojem typu ČKD 4K 4016. Dovolené zatížení skipových nádob bylo 20 t, užitečný objem 22m³, max. rychlost 16 m/s. Čtyři těžní lana měla průměr 40 mm a hmotnost 6,17 kg/bm, dvě vyrovnávací lana průměr 56 mm a hmotnost 12,77 kg/bm. Skip byl vybaven kolovým vedením, závěsy a úvazky včetně hydraulických vyrovnávačů tahu lan.Shromáždil jsem v tomto článku podstatné množství především odborně laděných zajímavostí a technických detailů, nicméně Dolu Paskov se v několika článcích podrobně věnoval také web Zdař Bůh (http://www.zdarbuh.cz/), proto těm, kterým tento článek nestačil a chtějí se dozvědět více, vřele doporučuji následující odkazy: