Milá sestřičko Maryčko,
ne každá návštěva hospody musí končit bolavou hlavou a gumovými koleny. Do Havránka nechodím, tam občas létá vzduchem sklo a je tam takový hluk, že není slyšet vlastního slova.
Když se rozhodnu, že si zajdu na jedno, pak určitě ve středu do obecního hostince, kde vím, že se tam občas zastaví i pan doktor May a bude zajímavé poklábosení. Jako minule. To jsme se bavili o nedávných pokusech hraběte Zeppelina se vzdušnou lodí, když přišla na přetřes otázka, proč nedovede člověk létat. Proč vlastně tělesné složení člověka mu nedovolí vznést se do vzduchu na umělých křídlech, když to umí kdejaký vrabec.
Do debaty se vložil od vedlejšího stolu pan doktor, je pravdou, že jsme ho chtěli vyprovokovat a udělal nám přednášku, jak by musel člověk vypadat, aby mohl létat jako pták a aby pouze připevněním umělých křídel se mohl povznést do oblačné výše.
Pokud jsem si to dobře zapamatoval, pan doktor May pravil:
„Lopatky takového létavce by musely být třikrát tak velké, jako lopatky vaše a navíc by musely být ze zad vysedlé. Ramena u krku by se prodlužovala v silné pahýly a ramenní kosti by musely mít trojnásobnou tloušťku, na rozdíl od zápěstí a loketních kosti, které by se pyšnily droboučkými kůstkami. Dlaň s prsty by se scvrkla na ručičku sotva dvouletého dítěte. Na lýtkách by létavec nemohl mít žádné maso, břicho by měl vpadlé, ale prsa by měl nepřiměřeně široká a vyvinutá. A protože ptáku pomáhá prorážet vzduch jeho zobák a člověk ho nemá, pak by létající muž musel mít nos nejmíň čtvrť metru dlouhý, aby mu prokázal stejnou službu, jako tomu opeřenci.“
Chvíli jsme se na sebe vyděšeně dívali a po chvíli, za huronského smíchu, až poskakovaly půllitry na výčepním pultu, pan doktor dodal: „určitě byste byli vydaření vědečtí exempláři, ale berte na to jed, že by se do vás žádná holka nezamilovala, stálo by vám to zato?“
A tak jsme si dali ještě jedno a šli jsme na kutě, šachta volá.
Do Starých Hamer vás všechny zdraví
bratr Josef, tesař a příležitostně stolař ze šachty Ignát v Ostravské Lhotce.
P.S.
Dopis není datován, ale Čertova Lhotka se jmenovala Ostravská Lhotka do poloviny roku 1901.
Jiří Jezerský, radní z Mariánských Hor a Hulvák