C. k. Státní vrtební komise zahájila v roce 1846 kutací práce, které předcházely založení Dolu Jindřich v Ostravě . Byla vyhloubena jáma, která dostala název Důl č. X. Hlubinný důl byl založen v roce 1848, kdy se kutací jáma začala přebudovávat na víceúčelovou.

Důl číslo X spolu s některými dalšími doly v ostravské části revíru zakoupila 15. prosince 1856 Severní dráha Ferdinandova (SdF). Důl byl pojmenován podle generálního sekretáře SdF Heinricha Sichrovského na HeinrichSchacht.

První uhlí bylo vytěženo v roce 1856. Za oficiální datum započetí těžby se považuje rok 1861, kdy byla dokončena otvírková díla. V roce 1875 těžní jáma dosáhla hloubky 256 metrů.

U dolu byla postavena koksovna, která byla později, v letech 1894–98, ještě rozšířena. Velmi znečisťovala ovzduší v samém centru města a v roce 1911 byla zrušena. V areálu dolu byla v roce 1864 vybudována rovněž briketárna, která vyráběla brikety z uhelného prachu vlastního a také z jiných dolů. Brikety byly velmi oblíbeným topivem nejen na Ostravsku, ale i v zahraničí, kam byly exportovány.

Při velkém požáru v roce 1872 shořely povrchové objekty včetně dřevěné těžní věže. Proto již o rok později, v roce 1873, byla postavena první ocelová těžní věž v revíru, která byla vysoká 18,8 metru. Byla v provozu až do roku 1913, kdy ji nahradila nová ocelová těžní věž vysoká 36,6 metru, která stojí dodnes.

Největší havárii, která důl postihla, způsobila povodeň, která zasáhla Ostravu v roce 1888. Tenkrát voda natekla do dolu, její čerpání a likvidace následků povodně trvalo dva měsíce.

Pro své pracovníky postavil Důl Jindřich dvě kolonie – Jirskou, která měla 27 domů, a Jindřichovu, která byla přímo proti dolu a měla 26 domů. Obě byly založeny kolem roku 1860.

Důl Jindřich samostatně těžil uhlí do roku 1932, kdy byl organizačně přidělen k Dolu František v Přívozu. Jako pomocný důl pro větrání, dopravu lidí a materiálu sloužil do roku 1960. Těžní jáma měla konečnou hloubku 546,2 metru a byla zasypána v roce 1982. Při výstavbě Hotelového domu Jindřich a okolní bytové zástavby byly veškeré povrchové objekty dolu demolovány a zachována zůstala pouze těžní budova s ocelovou těžní věží, která je vedena jako kulturní památka ČR.
Vítězslav Hettenberger