Důl Anselm v Petřkovicích patří v ostravsko-karvinském revíru mezi šachty s nejbohatší historií. Založen byl v roce 1835 hloubením jámy později nazvané Strojní, které začalo uprostřed důlního pole Ferdinandovo štěstí. To bylo od r. 1839 součástí komplexu tzv. Sdružených hlučínských dolů.

Vlastníkem byla kapitula olomouckého arcibiskupství, která ale neměla zájem důl provozovat, a proto v roce 1843 tento důlní komplex spolu s Rudolfovou hutí (později Vítkovické železárny) prodala svobodnému pánu Salomonu Mayerovi Rotschildovi. Ten změnil název dolu po svém synovi na Důl Anselm.

Důl měl v průběhu svého trvání několik jam. Těžní jáma Anselm č.1 v Petřkovicích z roku 1835 dosáhla konečné hloubky 621,5 metru a byla likvidována v roce 1992. Výdušná jáma Kinzer z roku 1815 s konečnou hloubkou 118 metrů se likvidovala už po roce 1900. Jáma Anselm č.2 v Koblově z roku 1896 dosáhla konečné hloubky 383,5 metru a byla zlikvidována v roce 1992. Jáma č.4 z roku 1921 se později stala součástí nového dolu Urx 5, který byl vybudován ve východním poli Dolu Anselm.

Důl Anselm byl prvním v revíru, kde byl v roce 1847 použit parní stroj pro těžbu uhlí a čerpání důlní vody. Tato činnost se předtím prováděla žentourem. V letech 1883-84 tam byla vybudována technická novinka – visutá lanová dráha k přepravě a,vagonování‘ uhlí na překladiště Severní dráhy Ferdinandovy u Dolu František v Přívoze.

Léta 1895-1919 byla obdobím modernizace a přestavby dolu, jejímž výsledkem bylo zvýšení kapacity až na osminásobek. Ocelová těžní věž z roku 1915 vysoká 38,5 m stojí dodnes.

Území, na kterém ležely doly Anselm a Oskar, bylo od roku 1742 součástí německého Pruska. V roce 1920 pak Hlučínsko přešlo pod Československou republiku. Po Mnichovském diktátu v září 1938 doly Anselm i Oskar zůstaly po celou dobu okupace ve vlastnictví Vítkovického horního a hutního těžířstva. Důl Anselm byl 1. ledna 1942 přejmenován na Důl Petershofen.

Po ukončení okupace v roce 1945 byl Důl Anselm znárodněn a od 1.ledna 1946 začleněn do národního podniku Ostravskokarvinské doly. V červenci 1946 byl přejmenován na Důl Masaryk I a k 31.červenci 1951 změnil jméno na Důl Eduard Urx. Přejmenování na původní název Anselm se důl dočkal v roce 1991. Těžba uhlí v důlním poli v srpnu téhož roku skončila a následující rok byla jáma zasypána.

Jedenáct povrchových objektů dolu je prohlášeno za kulturní památku ČR a jako celek usilují o zapsání do Seznamu UNESCO. Dnes tam je
, jehož velmi zajímavé expozice a možnost poznat hornickou práci i v důlním prostředí lákají mnoho návštěvníků. Nad areálem je vrch Landek, který je od roku 1992 Národní přírodní památkou.
Vítězslav Hettenberger