Když uložení uhelných slojí na Dole Hermenegild v Zárubku ukazovalo, že se uhlí nachází i v sousední osadě Malé Kunčice, bylo rozhodnuto vyhloubit tam novou jámu.

V roce 1896 tak začalo hloubení jámy, která dostala jméno podle hraběte Alexandra Palavicíniho, prezidenta Severní dráhy Ferdinandovy, která byla zakladatelem dolu. Ocelová těžní věž, která má výšku 30,3 m, byla postavena v roce 1897.

Těžba začala v roce 1898 a důl měl 938 zaměstnanců. Mechanizace nebyla velká. Uhlí dole k jámě sváželi koně a teprve v roce 1918 je nahradily benzolové lokomotivy.

Pro ubytování zaměstnanců byla v roce 1896 zahájena výstavba Staré kolonie a v roce 1901 pak Nové kolonie. Po dokončení měly dohromady 90 domů. Jubilejní osada s 27 domy se začala stavět v roce 1927. Všechny tři dělnické kolonie Dolu Alexander jsou navrženy k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek.

V roce 1926 byl důl Alexander administrativně převeden pod Důl Zárubek a stal se jeho pomocným závodem. Sloužil pouze k čerpání důlních vod, větrání a průchodu lidí a materiálu. Veškeré uhlí se ovšem těžilo na Dole Zárubek.

Za dobu své samostatnosti vytěžil Důl Alexander 5 910 960 tun uhlí. Hospodářská krize v třicátých letech minulého století zapříčinila podstatné snížení těžby a propouštění horníků. I když Důl Alexander byl pomocným závodem, byl rekonstruován a modernizován. V roce 1931 byl uveden do provozu nový elektrický těžní stroj. Těžní jáma byla postupně prohloubena na konečnou hloubku 945 metrů a výdušná jáma na 775,3 metru. Poslední modernizace na Dole Alexander proběhla v padesátých letech minulého století a větrní jáma byla vybavena novým elektrickým těžním strojem.

Od roku 1951 tam pracovali a připravovali se na své povolání horničtí učni. Postupně se však začala omezovat těžba, zastaralé povrchové objekty byly pronajaty.

Na povrchovém strojním zařízení a v jámě se dělala jen údržba a pravi-delně se čerpala důlní voda. K 1. lednu 1979 byla část důlního pole Dolu Alexander i s těžním zařízením převedena k Dolu Maršál Jeremenko.

Činnost Dolu Alexander skončila 31. prosince 1992. Těžní jáma, hluboká 945 metrů, byla zasypána v roce 1993 a výdušná jáma, hluboká 775,3 m, pak v roce 1994. Smutnou stránkou v historii dolu je rok 1966, kdy při výbuchu plynu zahynul jeden horník a devět pracovníků bylo těžce zraněno.

Obě těžní věže dolu zůstaly zachovány a jsou kulturními památkami ČR. Za zmínku rovněž stojí, že zaměstnanci tohoto dolu v letech 1947-48 upravili nedaleký park a zřídili tam malou zoologickou zahradu, která později tvořila základ zoo ve Stromovce na Slezské Ostravě.
Vítězslav Hettenberger